Bednění 1.PP jsem stavěl nejdříve z vnější strany, obával jsem se sesuvu výkopu. Celá vnější strana byla hotová za jeden víkend, díky kamarádům, kteří přišli. Díky!

Při stavbě vnější strany se nevyskytly žádné problémy, co by stály za zmínku. Hranolky, o které se bednění opírá, stačilo provizorně vyvážit a zapřít do svahu.
Před zhotovením armatury došlo k neplánovanému zdržení. Poptával jsem betonářskou ocel ve Feroně, kde mne dva týdny vodili za nos, než mi oznámili, že moje zakázka je pro ně příliš složitá a že mi ji nepřipraví. Chvíli mi trvalo, než jsem našel jiného dodavatele, firmu Danifera z Uh. Brodu. Od objednávky k dodání uplynul den! I cena byla dobrá. Moc jsem nedůvěřoval přesnosti mého bednění, tak jsem si nechal železo jen nakrátit, ne ohýbat. Nakonec se ukázalo, že zbytečně.
Armování zabralo dost času, musel jsem se naučit železo vázat a taky jsem si koupil invertor a učil se svařovat. Největší obavy jsem měl z ohýbání oceli průměru 12 do stropu. Nakonec se to s utrpením podařilo. Měl jsem na stavbě i brigádníky, ale to byla velká chyba, nápravami jejich chyb jsem strávil víc času, než kdybych ty práce dělal sám. Navíc jsem po jejich působení musel kupovat znovu některé nářadí.
Průchody potrubí zdí jsem řešil pomocí styrodurových čtverců vložených do bednění. Takto zamezím systémovým tepelným mostům. Zajímavé je, že žádný dodavatel toto neřeší. Další ospravedlnění stavby svépomocí... :-)
Přímo do betonu jsem ukládal silovou část elektroinstalace. Domnívám se, že úspora práce a zvýšená odolnost proti požáru jsou výhody, jež převažují nad výhodami jiných řešení (husí krky nebo sekání drážek, případně uložení v omítce.
Vnější a vnitřní stěna šaluňku jsou spolu propojeny v rozteči cca 80cm buď pomocí betonářské oceli 8 a klem nebo pomocí šroubovice M12.
Samotná betonáž proběhla hladce, byla to otázka hodiny.
Napenetrování obvodových stěn před lepením izolace byla hračka, to stejné se nedalo říct o samotném lepení bitagitu. Vybrali jsme si na to nejteplejší den v roce, k tomu hořák... Dostal jsem dobrou radu od Liborka, lepit polystyren pomocí PU, bylo to opravdu pohodové a navíc levné. K přilepení dvou vrstev perimetru jsem spotřeboval 12 sprejů od SOUDALu.
Použití nopové fólie s nakašírovanou geotextilií je zbytečně drahé, příště bych kupoval geotextilii zvlášť. Nopy jsou orientovány směrem ven, kde je tím pádem spolu s geotextilií vytvořena drenážní vrstva.
Před zasypáním podzemního podlaží jsem musel připojit všechny vstupy inženýrských sítí. Jedná se o odpadní rouru, přípojku vodovodu, přípojku k jímce na dešťovou vodu, elektřinu, rouru zemního registru, přívod a vývod větracího vzduchu. Dále bylo potřeba udělat tyčové uzemnění bleskosvodu.
Dokončil jsem vedení zemního registru. Rouru v hloubce téměř 3 metry v zahradě v délce 30 metrů jsem napojil do revizní šachty, k níž bude přístup v podlaze sklepa na ovoce, kde se bude nacházet i revizní šachta drenáže. Šachtu jsem vyrobil z KG roury DN400, do které jsem 50 cm od hrdla vyřezal proti sobě otvory na rouru zemního registru. Tím vzniká prostor, kde se bude shromažďovat kondenzovaná voda během letního provozu ZR. Celková délka zemního registru teď činí 45 metrů při průměrné hloubce 2.75 m.
Změnou proti projektu je umístění septiku, který jsem nemohl udělat u cesty, protože se při hloubení základů ukázalo, že je tam pískovcový blok.
Rád bych vám zprostředkoval postup stavby obrazem a slovem...
Stavba bednění, armatura, rozvody a betonáž 1.PP
1 komentářů k “Stavba 1.PP”
Dobrý den. Taky nás to na jaře čeká. Zajímalo by mě na kolik vás to vše vyšlo.
Pošlete komentář