Důvodů je více. Nevím, který z nich je pro nás nejdůležitější - jestli ten ekonomický nebo ekologický, komfort nebo zdraví. Vyberte si:

Pasivní domy jsou budovy s komfortním vnitřním prostředím v zimních i letních období. Budova má natolik nízkou spotřebu tepla, že nepotřebuje standartní vytápěcí systémy. Vzhledem k výborné tepelné izolaci mají stěny a okna i při nízkých teplotách povrchovou teplotu, která se blíží 20 °C, a je tedy lidmi vnímána jako příjemná.
Pokud se člověk rozhlédne až za okraj talíře, bude jeho rozhodování o stavbě ovlivněno i jinými měřítky než jen krátkodobými výdaji. Například nárůst obsahu CO2 v atmosféře za posledních 30 let má stejnou hodnotu jako za 200 let předtím.
Hlavní příčinou jsou emise oxidu uhličitého, vznikající spalováním fosilních paliv. 90% emisí pocházejících ze sektoru bydlení vzniká skrze vytápění a ohřev užitkové vody.
Když budeme apelovat na někoho, kdo se rozhoduje o stavbě, na jeho spoluzodpovědnost za životní prostředí, obvykle si dovede jen stěží představit, jak rozhodný podíl na omezení škodlivin může vykonat. Rodinný domek se 140 m2 vytápěné plochy, který odpovídá současné normě, vyprodukuje pouze vytápěním průměrně 2,7 tuny CO2 ročně! A komu je známo, že spálením 1 kg hnědého uhlí vzniknou 4 kg CO2, z kila černého uhlí 3,3 kg, z litru lehkého topného oleje 2,7 kg a u velmi ekologického zemního plynu to stále dělá 1,83 kg na m3. Tento hmotnostní nárůst vznikne díky vazbě jednoho atomu uhlíku na dva atomy kyslíku ze vzduchu.
Z grafu spotřeby je vidět, že ve staré výstavbě je potřeba průměrně 220 kWh na m2 vytápěné plochy za rok. To odpovídá spotřebě 22 l topného oleje a produkci 60 kg CO2 na m2 ročně. I u novostaveb, které odpovídají současným normám, existuje průměrná produkce 20 kg CO2 na m2 ročně. Žádnému majiteli starého domu nemůžeme dělat výčitky kvůli jeho produkci CO2, už jen proto, že v tehdejší době nebyly známy škodlivé účinky CO2 v atmosféře. Dnes bychom měli stavebníkovi takovou výčitku učinit docela určitě, jelikož jsou tyto problémy dostatečně známy.
Cílem technologie pasivního domu je redukovat vytápění na minimální vytápění nouzové, které je potřeba aktivovat jen na několik dnů v roce. U běžného rodinného domu by to znamenalo výkon okolo 2 kW, tedy velikosti horkovzdušného větráku. To odpovídá v přepočtu spotřebě 15 kWh na m2 za rok. Tato spotřeba je také normou pro pasivní dům. Z výše zmíněného grafu je možné vyčíst také velikost úspory energie za rok:
Není žádnou výjimkou takový pasivní dům, kde náklady na vytápění za rok nepřekročí 2600 Kč.
Pasivní dům nabízí nevídaný komfort bydlení, ať už kvůli čerstvému vzduchu díky větrací jednotce nebo výhledu díky velkým oknům na jih, příjemné teplotě vnitřních povrchů oken a podlah díky výborné izolaci a zdravému prostředí díky chybějícím tepelným mostům.
Pustil jsem se do stavby pasivního domu svépomocí. Rád bych vám na svých stránkách seznámil nejen s důvody, jež mne k tomu vedly, ale také s postupem prací, se vzniknuvšími problémy a s náklady na jednotlivé části.
0 komentářů k “Proč pasivní dům?”
Pošlete komentář